(Film v češtině, v originále v angličtině i ve slovenštině najdete níže)
Je to zvláštní pocit. Sedíme v trochu již potemnělé místnosti. Před námi obrovská obrazovka, na které právě společně sledujeme nejtěžší rok života Neala Donalda Walsche. Film Hovory s Bohem, film, nad kterým Neale Donald Walsch osobně bděl a postaral se, aby veškeré rozhovory a slova, která zde jsou řečena, byla právě ta, která se opravdu stala a která dotyční lidé opravdu v dané chvíli opravdu vyslovili.
Před námi se pohybuje na plátně muž v nejlepším věku, jen mírně prošedivělý a štíhlý a prolínají se na něm chmurné obrazy minulosti i optimističtější přítomnosti, tak jak jej scénář filmu za sebou sestavil na základě skutečného životního příběhu.
Sedíme, sledujeme v bezpečí pohodlných sedaček v postupně se šeřící místnosti tento pohnutý příběh a za námi, u malého stolečku u okna, sedí stejný a přece ne úplně stejný muž. Je již o dvacet let starší, je úplně prošedivělý a úplně, úplně vyrovnaný a klidný. Sleduje svůj vlastní příběh spolu s námi a – určitě – vzpomíná. Je tu s námi Neale Donald Walsch. A je tu dvakrát.
Nedá mi to, abych se v průběhu filmu několikrát neootočila a nepodívala se na toho staršího muže, sedícího mlčky za námi. Opravdu velmi zvláštní situace a velmi ojedinělý pocit.
Jsem svědkem zázraku
Nekonečná modř jezera Crater Lake
