Než jsem odjížděla do Ameriky, koukala jsem do mapy, abych zjistila, co bych tam tak mohla během toho – a jak se mi tehdy zdálo – celého dlouhého jednoho měsíce dělat a případně vidět. A když jsem si do vyhledávače dala stát Oregon – vždycky mi naskočilo na obrazovce obrovské nádherné jezero – Crater Lake.
Hledala jsem jeho umístění na mapě a bohužel zjistila, že vzdálenost mezi Ashlandem a Crater Lake je něco kolem 130 km. Jak se tam dostat? S tím, že bych si v USA půjčovala auto, s tím jsem tak moc nepočítala, věděla jsem, že přece jenom je moje cesta do USA poněkud finančně náročnější… Takže jsem se spíše smířila s tím, že jezero Crater Lake se zřejmě stane mým neuskutečnitelným přáním.
A teď tu stojím.
Přede mnou se rozprostírá téměř nekonečná modř – pro mne opravdu udivující neskutečný odstín modré barvy. Nádherný, sytý, hluboký a čistý. Stařičké jezero, které vzniklo výbuchem sopky před nějakými 7 000 lety. Jezero, do kterého žádná řeka nepřitéká a ani žádná neodtéká. Jezero, které vzniklo táním okolního sněhu a deštěm, padajícím po mnoha tisíc let z temných mraků, prohánějících se nad jeho blankytnou modří.
2x Neale Donald Walsch a film Hovory s Bohem
